Analýzou různých vývojových stádií klíšťat jsme zjistili, že dochází k tzv. intraovariálnímu přenosu borélií, to znamená, že samice naklade vajíčka, která již borélie obsahují a z těchto vajíček vyrostou vývojová stádia, která i bez nasátí krví jsou pozitivní na borélii. Proto je nezbytné testovat i velmi malé klíště.
Klíště v první hodině po přisátí vypustí do ranky sliny, které obsahují borélie. Ukazuje se, že sliny klíšťat umí utlumit imunitní odpověď člověka a způsobí to, že prvních 24 hodin po přisátí klíštěte si tohoto parazita nemusíme všimnout. Imunitní odezva se může objevit až po 24 hodinách a ranka začne svědit.
Borélie se v klíštěti aktivně přesunují do slinných žláz, kde se pomnožují především za teplého počasí. Po přisátí klíště vypustí do ranky své sliny s boréliemi. Borélie zvyklé na prostředí těla klíštěte se musí přizpůsobit tělu člověka, což trvá minimálně 3 dny. Teprve poté začne borélie opouštět místo ranky a přesunuje se dál do kůže a do těla člověka. Bylo zjištěno, že v případě infikovaného klíštěte vzrůstá pravděpodobnost přenosu infekce na člověka s každou hodinou, kdy je klíště ponecháno přisáté. Více než každé druhé infikované klíště přenese borélii na člověka.
Profylaktická léčba boreliózy by měla začít do týdne od přistátí klíštěte. Mezi použitelná antibiotika v této době patří především penicilinová antibiotika, cefalosporiny, doxycyklin a azitromycin. V případě, že je klíště pozitivní a s léčbou začnete do jednoho týdne od jeho přisátí, není třeba užívat antibiotika déle než týden. Pro pozdější profylaktickou léčbu je vhodný azitromycin, a to minimálně v dávce 1 tabletu denně po dobu 6 dnů dle věku a váhy klienta. Profylaktickou léčbu vždy konzultujte s lékařem!
Všeobecně doporučované antibiotikum první volby doxycyklin se nemá podávat dětem, protože se ukládá v kostech a zubech a způsobuje například kazivost zubů. Proto je důležité pomocí DNA analýzy zjisti patogeny v klíštěti a podle výsledku laboratorní analýzy vybrat druh vhodných antobiotik. Například dítě s vysokými teplotami po napadední klíštětem pozitivním na ehrlichie musí být přesto léčeno doxycyklinem, zatímco dítě s teplotami po napadední klíštětem pozitivním pouze na borélie budeme léčit penicilinovými antibiotiky nebo azitromycinem. Pravděpodobnost nákazy ehrlichiemi ve srovnání s nákazou boréliemi (z klíšťat) je v České republice asi 8x nižší.
V případě, že se borélie dostane z ranky dále do těla, způsobí tvorbu protilátek tělem člověka. Tyto protilátky se v těle tvoří přibližně 6 týdnů a teprve poté lze zajít k lékaři, nechat si odebrat krev a v krvi tyto protilátky proti boréliím otestovat. Naše laboratoře také nabízejí testování protilátek proti boréliím. V případě pozitivního klíštěte na borélie, doporučujeme analyzovat hladinu protilátek proti boréliím do 2 týdnů od přisátí klíštěte a zopakovat toto vyšetření po 6 týdnech nebo později. Porovnáním hladin protiáltek lze vysledovat akutní nákazu boréliemi.
Tvorba protilátek proti boréliím je běžná obranná reakce člověka na baktérie. V této době už borélie zasáhne celé tělo a antibiotická léčba bývá neúčinná. Borélie dokáže před antibiotiky v těle člověka schovat. Bohužel protilátky proti boréliím mají u člověka autoimunitní charakter, to znamená, že protilátky proti boréliím účinkují i proti vlastnímu tělu člověka. To je také důvod, proč doposud neexistuje očkování proti borelióze. Pokud by se člověk proti borelióze naočkoval, hrozilo by velmi vysoké riziko vzniku autoimunitního onemocnění, které by mohlo napadnout celé tělo včetně kloubů, vazů a nervové soustavy.
Léčba chronické boreliózy je velmi nesnadná. Antibiotika mnohdy nezabírají na pozdní stádia boreliózy, která jsou vyvolána spíše propuknutím autoimunitního onemocnění. Borélie, které se v těle schovají před antibiotiky, se v těle po doužívání antibiotik znovu pomnoží a změní svou povrchovou strukturu, proti které tělo vytváří další nové protilátky. Celý proces se zacyklí a v těle se hromadí stále větší množství různých typů autoprotilátek, které poškozují tělo pacienta a způsobují nevratné změny v organizmu. Imunologickou léčbu těchto stavů v České republice se mnoho lékařů nezabývá.
Diagnostika boreliózy je v době propuknutí onemocnění komplikovaná. DNA diagnostika je možná pouze z krve v době, kdy má pacient akutní boreliózu a má teplotu. DNA analýza z krve u chronických stavů boreliózy má význam pouze v době, kdy má pacient zvýšenou teplotu, jinak lze testovat moč, kloubní tekutinu nebo mozkomíšní mok (tyto analýzy naše společnost také provádí na vyžádání).
Imunodiagnostika v chronickém stádiu boreliózy dává velmi orientační výsledky a nelze podle ní bezpečně určit, zda je třeba podávat antibiotika nebo léčit autoimunitní stavy.
Texty zpracoval: prof. RNDr. Omar Šerý, Ph.D. – odborný garant laboratoře